Dron – létající záchranář

Poslední dobou se s drony s praktickým využitím, např jako SkyCall či CUPID roztrhl pytel. Tady je jeden z dalších projektů:

Při cestě městem vidíte padnout na zem staršího člověka. Pravděpodobně dostal zástavu srdce. Víte, že zde hrají roli vteřiny. Okamžitě voláte 112. Z nedaleké stanice startuje záchranný dron s defibrilátorem na palubě.

Dron je jedinečný prostředek pro rychlý transport užitečného nákladu skrze členitý terén. Slyšeli jsme již o dronech doručující poštovní balíčky, zboží nakoupené v e-shopu, zásilky, pivo nebo jiné pochutiny rychlého občerstvení.

Alec Moment, inženýr z nizozemské univerzity Delft University of Technology, ukázal před pár dny další možnou úlohu bezpilotních strojů – záchranu lidí se srdeční zástavou. Jeho kvadrokoptéra dokáže rychlostí 100 kilometrů za hodinu donést na místo incidentu defibrilátor a další lékařské vybavení.

Při zástavě srdce přitom rychlost pomoci hraje naprosto zásadní roli. Klasickou cestou pomoc postupuje nepřímo po zemi, čelí dopravním zácpám a jiným nástrahám silničního provozu. Naopak představený dron dokáže překonat vzdušnou čárou vzdálenost 1 km za pouhých 37 sekund, skrze domy, silniční provoz nebo vegetaci.

„Je velmi důležité, aby správná lékařská pomoc byla provedená v prvních minutách srdeční zástavy,“ říká Momont. „Pokud se nám podaří k pacientům dostat rychleji, můžeme zachránit mnoho životu a usnadnit zotavení pacientů. To platí zejména pro mimořádné situace, jako je srdeční zástava, utonutí, traumata a dýchací problémy.“

Podle vize Momonta záchranný bezpilotní stroj neponese jen lékařské vybavení, ale zprostředkuje také video a hlasovou komunikaci mezi zachraňujícím člověkem a profesionálem ve středisku. V současné době jen 20 % nekvalifikovaných lidí dokáže s úspěchem použít defibrilátor. Díky telemostu lze údajně dosáhnout úspěšnosti až 90 %.

„800 000 lidí trpí srdeční zástavou v EU každý rok, ale pouze 8 % přežije,“ vysvětluje Momont. „Hlavním důvodem je poměrně dlouhá doba reakce záchranné služby (cca 10 minut). Přitom mozek odumírá po čtyřech až šesti minutách bez kyslíku. Záchranný dron dokáže defibrilátor doručit pacientovi uvnitř zóny o rozloze 12 km2 do jedné minuty. Tato rychlost reakce zvyšuje šanci na přežití po srdeční zástavě z 8 na 80 %.“

Zatím rozšíření dronů do všech oblastí lidského života brání především právní překážky. Řada zemí omezuje používání bezpilotních létajících strojů, především z důvodu bezpečnosti. Očekává se však, že jednotlivé země začnou omezení pro provoz dronů postupně rušit.

Podle Aleca Momonta, záchranný bezpilotní stroj uvidíme v ostrém provozu již za 5 let. Údajně již několik zdravotnických orgánů o stroj projevilo zájem.

„Náklady nebudou problém. Spočítal jsem náklady na 15 000 euro za každý dron, což je přiměřená cena, pokud si uvědomíte, kolik životů může být zachráněno,“ říká Momont. „Doufám, že zahraníme stovky životů v příštích letech.“

Zdroj: Hybrid.cz