I drony budou potřebovat pravidla provozu

Přiznám se, že mám rád sci-fi filmy. Mezi mé nejoblíbenější filmové scény pak patří ty, kdy je nebe na megaměsty budoucnosti či metropolemi jiných světů zaplněno létajícími objekty tvořícími nepřetržitý proud různých létajících autobusů, tramvají, skútrů apod. Pravdou je, že za chvíli by mohlo podobně vypadat i nebe nad Prahou či Brnem, stejně jako jakýmkoliv jiným městem, jen nepůjde o vznášející se tramvaj vezoucí Luka Skywalkera za dalším dobrodružstvím. Místo toho budou na obloze proudit zástupy dronů s pizzou, zásilkou léků, dodávkami zboží z e-shopů či dokumentů k podepsání, strojů sledujících silniční dopravu, kontrolujících úrodu na polích nebo fotografujících pro noviny fotbalový zápas. Zatímco ale pořádek a plynulý provoz v Hvězdných válkách je dán pouze příkazem scénáristy, dosáhnout ho ve skutečnosti bude o něco složitější.

Ti všichni se budou muset nějak srovnat (NASA)

Dronům bude zkrátka třeba vymyslet systém řízení provozu. A skutečně, o tomto úkolu už přemýšlí – především ve Spojených státech – hodně subjektů. Kromě státních organizací a úřadů jako je FAA či NASA jsou to především ti, kteří by drony rádi využívaly pro svůj byznys, tedy velké firmy jako Amazon, Google, Verizon a mnoho dalších. A je to právě soukromý sektor, který chce s řešením přijít jako první a umožnit tak skutečné rozjetí tohoto potenciálně multi-miliardového odvětví. Americká vláda nespecifikovala ani základní rámec budoucího systému a vyzvala soukromý sektor k zahájení debaty a předložení návrhů řešení tzv. Unmanned Aerial System (UAS) Traffic Management. V odpovědi na tuto výzvu vzniklo konsorcium třinácti velkých firem (včetně již zmíněných Google, Amazon a Verizon), které budou připravovat řešení ve spolupráci s NASA. O projekt je velký zájem a nějaký způsob zapojení by pro sebe ráda našla i stovka dalších firem a univerzit – není divu, pravděpodobně cítí, že se rodí něco velkého a chtějí u toho být od samého počátku. V komunitě panuje shoda v tom, že by se nemělo jednat o řešení produkované jednou firmou, ve smyslu „Google dostane zakázku na stavbu a správu UAS“. Mnohem pravděpodobnější a žádanější je systém ekvivalentní tomu, který funguje na silnicích: soubor obecných pravidel, dopravních značek, semaforů atd. A každý kdo se těmto pravidlům podřídí, může silnice využívat. Přesně takhle by to mělo fungovat i ve vzduchu, tedy alespoň v nízkých výškách, kde by jednou mělo být ono království dronů. Součástí systému budou samozřejmě i systémy, jejichž úkolem bude poskytování dat pro systémy vlastních dronů, kontrolu provozu atd. Ty by ale měly být decentralizovány a otevřeny jakémukoliv dodavateli. A jednotlivý dodavatelé by je měly provozovat pod dohledem státního úřadu jako je FAA. V nejbližších dnech proběhne k tématu konference pod patronací NASA, na kterou jsou pozvány všechny subjekty, které projevily o problematiku zájem. NASA chce představit první verzi systému do pěti let a umožnit tak rozvoj odvětví v horizontu 10-15ti let kdy očekává dramatický nárůst provozu v nízkých výškách. Mezi problémy, které bude nutno vyřešit, patří samozřejmě vývoj anti-kolizního systému a definice obecných algoritmů pro let (včetně letu za ztížených podmínek) ale také vymezení letových koridorů a definice bezletových zón (tady půjde mimo jiné o okolí letišť). Zdá se, že jsme opravdu svědky vzniku něčeho velkého, možná přímo převratného. Tady už nejde o obecné představy, jde o skutečně seriózní snahu, na jejímž konci by měl být konkrétní produkt. Možná, že až za několik let vykoukneme z okna, budeme stejně jako Jaromír Hanzlík ve Slavnostech sněženek zjišťovat, jaká je dnes „průtočnost na hlavní“. Jen se přitom nebudeme dívat dolů, ale nahoru. A budeme se podivovat na tím, jak tam mají ty drony dneska narváno a přesto se nesrazí. A možná si přitom vzpomeneme na rok 2015 a na to, že základy toho systému byly položeny právě v této době kdy začala vznikat první pravidla provozu pro drony.